Kadaňské " XC Okruhy "

• Pohár Peruna - Kadaňské " XC Okruhy " 2014

15.6. 2014 - cyklistický závod - bývalé vojenské cvičiště u Kadaňské Jeseně

Původně jsem si chtěl projet všechny dostupné cyklistické závody Poháru Peruna, ale po zkušenosti z Perštejnského gira, jsem se rozhodl, že týden před běžeckou Metternichovo výzvou, se pro tentokrát nezúčastním. Nechtěl jsem riskovat zranění. Nic mi ale nebránilo, přihlásit Cyrilka. Nové kolo a namotivovaný kluk, je vražedná kombinace. Týden před závodem jsme jezdili trénovat do kadaňského lesoparku kde jsem mu našel trasu, kterou několikrát projížděl, tlačil a zkoušel si přehazovat. Ke konci týdne jsme si zajeli přímo na trať, aby omrknul terén a zkusil se projet " na domácím hřišti " . Cesta v trávě, stoupání, klesání...bude mít co dělat. Ale chuť a nadšení Cyrilkovi neschází, takže jezdil po trati jako drak. Den před závodem jsme relaxovali na raftu a odpočívali. 

Přišel den "D" a my vyjíždíme půlhoďky před startem do Úhošťan. Bereme foťák, kolo, batoh s věcmi a spěcháme do zázemí závodu. Zjišťuju, že jsem si nevzal peníze na startovný a letim zpátky do Kadaně. Nejvtipnější bylo, že byl Cyrilek v kategorii M6, která vlastně startovný neplatila, takže jsem se projel zbytečně. No nic. Příště si musím líp číst propozice. Jdeme si vyzvednout startovní číslo a čip, upravujeme přilbu a jdeme se přichystat do startovního koridoru mezi ostatní závodníky. 

Bidpaj vysvětluje kudy vede trať a kolik kol děti pojedou. Jsem nervóznější jak Cyrda. Větší děti se řadí dopředu, menší za pomoci rodičů dozadu. Za hlasité podpory fandících se odpočítávají poslední vteřiny do startu, a když zazní startovní výstřel, vypálí děti jako střely kupředu. Všichni šlapou jako o život. Někteří tatínkové vybíhají statečně se svými favority a pokřikují na ně své trenérské rady. Děti funí, zabírají a šlapou. Přichází mírný kopeček a někteří zkouší vyjet až nahoru. Přehazovačky přeskakují, děti padají z kol a rychle je tlačí nahoru na kopeček. Cyrilek mi mizí za křovím na čtvrtém místě a vyjíždí o půl minutky později asi dvanáctý. Co se děje? Přibíhám a hlasitě ho podporuji. Sjíždí kopec a má co dělat, aby udržel své nohy na šlapkách. Několikrát projíždí kolem mě. Tleskáme s Laurinkou a snažíme se popohnat ho dopředu. Pomalu, ale jistě si vylepšuje pozici.

Cílová rovinka prvního kola a jedeme do druhého. To si celé dávám s Cyrilkem. Běžím vedle něj a zírám jak nakonec vydupe i stoupák, na kterém tolik ztratil. Po rozhovoru s kamarádem Kubou jsem zjistil, že měl na kopci menší kolizi a dvakrát upadl. Tak odtud je ta ztráta. Sjíždíme dolů a pomalu si pořád polepšuje ve své cílové pozici. Přehazuje a divoce šlape. Tváře má rudé. Všude kolem se to hemží rodiči a kamarády, kteří pokřikují na své favority a povzbuzují je k lepším výkonům.

Projíždí posledních pár " serpentýn " mezi křovisky a přibližuje se k cílové rovince. První závodníci již projíždí cílem a náš favorit se dostává na šestou pozici, kterou si až do cíle s přehledem uhájí. Poslední metry k cíli a Cyrilek si vychutnává potlesk a gratulace nejen od pořadatelů, ale i ostatních přihlížejících. Superrr. Mamina roní slzy a my mu běžíme také pogratulovat. 

Gratulujeme našemu malému " velkému " závodníkovy!!! Cyrilek si přebírá od Bidpaje dárkovou tašku s dobrotami a my vyčkáváme jak na tom bude s výsledky. Odpočíváme, dopňujeme pitný režim a vychutnáváme si v té super sportovní atmosféře pod Úhoští společné okamžiky. To byla jízda. Vyvěšují výsledky a Cyrilek obsadil 6. místo celkově a 4. místo ve své kategorii. Na první závod na kole je to výborný výsledek. Cyrda mě ujišťuje, že to nebyl jeho poslední závod a odchází z tratě s namyšleným a spikleneckým výrazem. Asi se máme ještě na co těšit! Tak zase příště...