Doupov Bike Trail 2013

• Doupov Bike Trail 2013

10.8. jsem se Mírou dohodl na objetí Doupovských hor, tzv. Doupovského okruhu, s přespáním na námi oblíbené chatě Aljaška, ukryté v lesích Doupovských hvozdů. Na poslední chvíli se mi ještě podařilo ukecat Péťu z práce, takže nakonec vyjíždíme ve 13*00 z Kadaně směrem na Želinu, pěkně podél řeky ke Krásnému Dvorečku a kolem Tří Křížů směrem na táborovou louku na Kojetíně. Nasazené tempo a trasa vedená polními cestami a lesními pěšinkami Péťu trošku vyděsili, ale s nájezdem na asfaltovou silnici jsme si tempo srovnali a pelášili po hranici vojenského prostoru. Cestu do Žďova jsme si s Péťou zpestřili malým pádem, kdy jsem své přední kolo zapíchl do vyjeté koleje a Péťa zachvácen smíchem z komické situace neubrzdil svůj stroj a váleli jsme se jako mouchy! Ze Žďova jsme jeli kolem Sedlece do Chmelištné, kde jsme využili bývalou tankovku a pokračovali dál směrem k Podbořanskému Rohozci. Tam moje nohy začali pociťovat únavu po předchozím tréninku na triatlon a kluci musí trošku zvolnit. Díky. Upalujeme dál a dál až do Valče, kde jsme se pokochali výhledem na zrekonstruovaný zámek a pošmákli si na lahodně studeném pivku. Nohy ztěžkly, tak se pomalu rozhýbáváme a ženeme to k Albeřicím. Krajina kolem je úžasná, pastviny, rybníky a ani nám nedochází, že pořád pomalu stoupáme. V Albeřicích si neodpustíme zastávku u lomu. Nádherné místo. Míra udává tempo a my se pomalu blížíme k cíli. Pořád nás provází slunečné počasí, nožky táhnou a už se těšíme do chaty. V dálce se nám objevuje Karlovarská silnice a my odbočujeme ke skládce Činov. Míjíme skládku a značení u cesty nás upozorňuje, že projíždíme vojenským prostorem. Podlézáme ohradník a poslední kilometry  vedou pastvinami, vyzdobené nezvykle velkými kravincemi. Hlavně se vyhnout. Pryč z pastvin...sjíždíme z kopce k lesu a zajíždíme mezi stromy. Chata je nadohled. Už nás zdraví táta. Vzal nám autem věci, takže naše cesta probíhala pěkně nalehko jen s nejnutnějším vybavením. Zdravíme se a osvěžujeme se pivkem. To je ionťáček. Péťa se s náma loučí a pokračuje dál po cyklostezce do Dubiny, kde pokračuje pořád podél řeky Ohře až do Radošova. Tam si ho vyzvadává manželka. Tu nejlepší část projede autem. My začínáme vařit a odpočívat. V nohách máme 69 kilometrů s časem něco přes 4 hodinky a zítra nás čeká cesta zpátky. Grilujeme maso, popíjíme a v pozdních nočních hodinách uleháme na terase chaty " pod širákem ".

11.8. Po probuzení jsme doplnili energii moc dobrou snídaní. Vejci se špekem. Drobné úpravy kolem chaty nás neminou, takže než se rozkoukáme je na čase se pomalu připravit na návrat domů. Slupneme uzenou polévku a lehce před 12*00 vyjíždíme dlouhým klesáním po cyklostezce, stále ještě vedoucí částí vojenského prostoru, až k řece Ohři. Podél řeky nevedou žádné strmé kopce a ani klesání, takže tempo, kterým jedeme je skvělý a kilometr střídá kilometr. Kyselka, Radošov, Vojkovice, Okounov, Perštejn a bůhví kolik vesniček jsme ještě po cestě projeli. Nikdy jsem po této cyklostezce nejel, takže díky Míro za poznání dalších částí našeho kraje. Pěkná cesta. Už jsme v Klášterci, míjíme Evženii, zámek a přichází cesta do Kadaně. Tu už mám proběhanou a projetou křížem krážem. Přejíždíme Kadaňský Stupeň, vystoupáme k parku, kde se s Mírou loučíme. Krásný výlet. 46 km jsme ujeli lehce přes 2 hodiny. Za dva dny jsme tedy najeli 115 km. Z letošního ročníku jsme se rozhodli udělat tradici, tak už se těšíme na příští rok...